Je dnes ještě možné najít vzácnou známku?
Milionové objevy ukazují, že filatelistické poklady se stále mohou skrývat i tam, kde bychom je vůbec nečekali. Někdy v pozůstalosti slavného sběratele, jindy v dávno zapomenuté sbírce – a dokonce i v hromadě známek zakoupené za pár korun.
Může se v dnešní době ještě stát, že někdo objeví známku, o které se předpokládalo, že už neexistuje? Nebo dokonce takovou, jejíž hodnota se počítá ve statisících či milionech korun?
Odpověď zní: ano. A historie filatelie nabízí řadu pozoruhodných důkazů.
Jedním z nejzajímavějších případů je objev mědirytinové tiskové desky, kterou byly v roce 1847 vytištěny slavné mauricijské známky 1 penny a 2 pence „POST OFFICE“. Deska byla poprvé objevena už v roce 1912, ale následně znovu zmizela. Naposledy byla veřejně vystavena v roce 1935 na jubilejní výstavě Royal Philatelic Society London. Po dalších desetiletích se opět objevila – tentokrát v pozůstalosti po sběrateli a tabákovém průmyslníkovi Maurici Burrusovi. Po objevu byla v květnu 2015 představena na výstavě London Europhilex. Její hodnota byla uvedena na 1,3 milionu eur.
Ještě překvapivější jsou ale případy, kdy se vzácnost objeví v naprosto běžném materiálu.
V roce 1967 byla například ve Spojených státech objevena známka 24 centů s generálem Wilfriedem Scottem, vytištěná v roce 1873 v Continental Bank Note Co. na speciálním papíře. Nečekala v žádné prestižní sbírce – byla nalezena v konvolutu dvanácti krabic netříděných známek. Dnes se její hodnota odhaduje přibližně na 300 000 eur.
Podobný příběh má i kanadská známka 2 centy „Velká královna“ z roku 1868 na žebrovaném papíru. Třetí známý exemplář byl objeven teprve v roce 2013 – ve výběrovém sešitku zakoupeném za méně než pět dolarů. Její hodnota se dnes pohybuje kolem 200 000 eur.
K pokladu může vést i obyčejná hromada známek
Objev vzácnosti často souvisí s tím, že běžná známka má nějakou drobnou odchylku. Může jít například o jinou průsvitku, neobvyklý papír, barevný odstín, chybotisk, chybějící barvu nebo perforaci.
Právě takové detaily mohou rozhodnout o tom, zda má známka hodnotu několika korun, nebo několika set tisíc.
Zajímavým příkladem je rakouská známka 9 Kreuzer z roku 1850 na pruhovaném papíru. Doposud je známo pouze šestnáct exemplářů, z toho dva mimořádné kusy byly objeveny v posledních letech. Jeden objevil v roce 2019 německý sběratel a další exemplář nalezl rakouský sběratel v roce 2023. V obou případech přitom šlo o známky, jejichž význam odhalilo celkem snadné zkoušení – stačilo se podívat proti světlu na druh papíru.
A podobné objevy nejsou výhradně záležitostí starých emisí.
Dokonce i známky z druhé poloviny 20. století mohou ukrývat překvapení. U některých německých známek byly objeveny vzácné varianty průsvitek, barev nebo tisku. V jednom případě byla v roce 2016 nově objevena známka z NDR, u níž byl tisk proveden na rubové straně. Běžná známka měla katalogovou hodnotu pouhá dvě eura, zatímco objevená varianta se v aukci dostala přibližně na 150 eur.
Ještě působivější je příklad německé vánoční známky z roku 2016, u níž se objevil chybotisk. Její hodnota se pohybuje kolem 3 000 eur, přičemž dopisy a celé desetibloky mohou mít cenu výrazně vyšší. A u německé známky z roku 2021 byl objeven chybějící QR kód. U razítkované známky může takový exemplář dosáhnout hodnoty kolem 4 000 eur.
Nejdůležitější je vědět, na co se dívat
Možná právě zde spočívá největší kouzlo filatelie. Vzácnost nemusí být na první pohled patrná. Někdy vypadá téměř stejně jako miliony dalších známek, které byly vytištěny ve své době.
Rozhodující může být jediný detail – poloha průsvitky, odstín barvy, druh papíru, perforace, tisková chyba nebo neobvyklé razítko.
A právě proto mají stále smysl staré sbírky, krabice po dědečkovi, pozůstalosti i zdánlivě bezcenné hromady známek. Některé z nich už možná prošly rukama několika sběratelů. Přesto v nich může být něco, čeho si dosud nikdo nevšiml.
Otázka tedy nezní, zda ještě existují vzácné známky. Otázkou je, kolik jich stále čeká na své objevení!
Radek Novák